V bitvě u Lipan skončila koncem května roku 1434 sláva husitů !

JAK VYPRÁVÍ STARÉ KRONIKY:

Zhruba 35 km východně od Prahy, kousek od silnice na Kolín, leží obec, kde se 30. 5. 1434 odehrála proslulá bitva u Lipan. Vojska panské jednoty rozprášila husitská polní vojska pod vedením Prokopa Holého. V neděli 30. května 1434 okolo čtvrté hodiny odpoledne začala u bezvýznamné vesničky Lipany, jejíž jméno tím vstoupilo do českých dějin, bratrovražedná bitva. Proti sobě stanuli táborité pod vedením Prokopa Holého a panská koalice pod vedením Diviše Bořka z Miletínka. Doba vznešené slávy polních vojsk husitů v té době dávno pominula.

Už byli jenom hrozbou míru a životu. Vznešenost myšlenek se z boje dávno vytratila. Po slavné éře Žižkově teď stáli proti sobě ti, kteří jednáním dospěli ke kompromisu, a nezlomní, pro které byl vyznáním jen boj. Kališnický kněz Prokop Holý, který se předtím uchýlil do ústraní, se ve chvíli nebezpečí vrátil do bojových řad. Druhé straně velel Diviš Bořek z Miletínka, který se učil válečnému umění po boku Jana Žižky. A na obou stranách stála v několika řadách proti sobě proslulá vozová hradba. Zvítězit mohl jen ten, komu se podařilo nepřítele vylákat.

Po drobné přeháňce se daly do pohybu vozy obou stran, bylo to složité manévrování, protože obě strany se dokonale znaly a navzájem spíše vyčkávaly na protivníkovu chybu.Vypadalo to, že se první chyby dopustil Krchlebcův vozový šik panské jednoty, který se příliš přiblížil k táboritské hradbě, kde se dostal do prudké palby. Část vojska panské jednoty se v té chvíli obrátila a se spuštěnými korouhvemi ustupovala. To byl ten okamžik, kdy táborité jako v ostatních bitvách vyrazili za prchajícím protivníkem. Když opustili obrannou hradbu a dostali se dál, zasáhla připravená jízda panské jednoty a vklínila se mezi pronásledovatele a jejich vozy. Ti už se k nim nedostali. Do otevřené hradby však vnikli nepřátelé a nastalo spíš vraždění než boj.
Tentokrát to tedy byla pro husity osudová chyba, protože zpáteční cestu do částečně rozevřené vozové hradby jim odřízla záloha panské jednoty. Přesto bratrská vojska kladla tuhý odpor. Osudný boj trval celý den a celou noc. Teprve druhý den se dalo mluvit o konečném vítězství. Nezlomná síla táborů a sirotků byla zničena navždy. Jejich vůdcové padli. Vítězové nebrali zajatce, ale povraždili tisíce bojovníků, kteří se za poslední léta stali z „božích bojovníků“ postrachem celé Evropy. Obrněné jezdectvo panské koalice tak snadno přemohlo nechráněnou pěchotu táboritů a další oddíly panské jednoty dokonaly dílo zkázy v téměř nechráněné vozové hradbě. Bitva u Lipan byla tragická především tím, že zde bojovali Češi proti Čechům. Další tragédií bylo samozřejmě obrovské množství mrtvých a raněných, pobití a za živa upálení zajatci. Slavná éra husitských bojovníků a bojů touto bitvou u Lipan skončila…. 

Převzato od autorky: Ludmily Vaňkové